Maľované portréty na motívy obálok Kinorevue - Vlasta Burian, Jindřich Plachta a Leni Riefenstahl:
Plagát Vlasta Burian vo formáte A0-A2 si môžete objednať tu.
Plagát Jindřich Plachta vo formáte A0-A2 si môžete objednať tu.
Plagát Leni Riefenstahl vo formáte A0-A2 si môžete objednať tu.
Kinorevue filmový časopis
Klasický a prvorepublikový československý film. Filmový časopis Kinorevue - najobľúbenejší prvorepublikový ilustrovaný filmový týždenník vychádzal v rokoch 1934-1945 s veľkým množstvom filmových fotografií, venoval sa československému a svetovému filmu, po oslobodení ho nahradil časopis Kino.
streda 19. decembra 2018
nedeľa 3. mája 2015
Jarmila (Adina Mandlová)
Role Adiny, pravým menom Jarmily Mandlovej ukazujú rozsah jej talentu.
V znamení Vodnára takmer v stejný deň a rok uvideli svetlo sveta dve skvelé herečky českého filmu, ktorým rok 1938 dal za pilnú prácu a vernosť primát v počte filmových rolí. Sú to Adina Mandlová a Hana Vítová. Súkolie ich hereckého osudu je na počudovanie zhodné a keď sa ukazuje šťastným, buď pochválen Vodnár!
Skôr ako návštevníci biografov, spoznali sme plavovlasé, pekné dievča, duchaplné a kúzelne zvláštne, v pržskej kaviarni, kde sa chodievalo debatovať o umení a žurnalistike, doháňať vedomosti k štátniciam a pozerať sa na Jiřinu Šejbalovú a Eduarda Kohouta, či pijú čaj v súkromí inak ako na javišti. To pozoruhodné dievča sa volalo Adina Mandlová a neprišla sem z Mladej Boleslavi, ako to tvrdili niektorí vykladači jej životopisu, ale z Paríža, ktorý ju zachránil pred utopením sa v spoločenskej kariére provincionálneho rodného mesta s námestím podobajúcim sa pretiahlemu trojuholníku. Do Paríža ušla preto, že profesorský zbor reálky na Palackého ulici hlasoval vetšinou hlasov proti potešeniu ďalšej výchovy žiakyne Mandlovej.
V kaviarni na pražskom nábreží sme teda počuli Adine kroky dlhšie než rok. Odrazu zmizla. Hovorilo sa, že filmuje. Medeotti-Boháč natáčal operetku "Děvčátko neříkej ne!" Medzi niekoľkými dievčatami sa našiel kúsoček miesta a pár milostivých metrov filmu aj pre hrdú Jarmilu.Toto vystúpenie ani nestálo za reč, ale snaživá Adina sa na rolu pripravovala ako na predstavenie v Buckinghamskom paláci. Pán Copeau kedysi napísal: "Ak nebude dobrých kusov, nebude ničoho." To isté si už dávno myslela Adina Mandlová.
Mandlová vo filme debutovala s Hanou Vítovou v januári 1932. Pokus o českú filmovú operetu sklamal, ale dve kurážne dievčatá našli splnenie svojich ctižiadostivých snov. Verili vo svoj rast, aj keď im vtedy verilo len málo ľudí. Vítová mala kus konzervatória a divadelný krst, Mandlová ani jedno ani druhé. Jej inteligentné mandlové oči sa však vedia dívať do sveta. O rok natáča znovu. V Marténovej "Diagnose X" hrá vedľa Olgy Čechovej a obstojí. Učí sa hovoriť, chodiť, sedieť ako chce film, ale snaží sa nestratiť úsmev, gesto a iskrenie očí, ako si žiada jej naturel. Ešte s kusom pygmalionského osudu zahrá Haasovi v peknej komédii "Život je pes" a potom dostane definitívu hodnosti filmovej herečky.
Hrala u Kantůrka "V tom domečku pod Emauzy" a nedopadla dobre. Nepochodila príliš ani vedla Buriana vo filme "Nezlobte dědečka" a po boku Baarovej vo filme "Komediantská princezna". Trvalo päť rokov, než vnímavosť tejto herečkyzvíťazila nad nevnímavosťou autorít. U Slavínského hrala vo veselohre "Podej štěstí ruku" po prvý krát omrzelú mladú dámu a obecenstvo videlo v jej tragike komiku...
Zdroj: Kinorevue, 15.3.1939
Adina Mandlová vo filme "Hvězda z poslední štace" |
Skôr ako návštevníci biografov, spoznali sme plavovlasé, pekné dievča, duchaplné a kúzelne zvláštne, v pržskej kaviarni, kde sa chodievalo debatovať o umení a žurnalistike, doháňať vedomosti k štátniciam a pozerať sa na Jiřinu Šejbalovú a Eduarda Kohouta, či pijú čaj v súkromí inak ako na javišti. To pozoruhodné dievča sa volalo Adina Mandlová a neprišla sem z Mladej Boleslavi, ako to tvrdili niektorí vykladači jej životopisu, ale z Paríža, ktorý ju zachránil pred utopením sa v spoločenskej kariére provincionálneho rodného mesta s námestím podobajúcim sa pretiahlemu trojuholníku. Do Paríža ušla preto, že profesorský zbor reálky na Palackého ulici hlasoval vetšinou hlasov proti potešeniu ďalšej výchovy žiakyne Mandlovej.
Adina Mandlová vo filme "Hvězda z poslední štace" |
Mandlová vo filme debutovala s Hanou Vítovou v januári 1932. Pokus o českú filmovú operetu sklamal, ale dve kurážne dievčatá našli splnenie svojich ctižiadostivých snov. Verili vo svoj rast, aj keď im vtedy verilo len málo ľudí. Vítová mala kus konzervatória a divadelný krst, Mandlová ani jedno ani druhé. Jej inteligentné mandlové oči sa však vedia dívať do sveta. O rok natáča znovu. V Marténovej "Diagnose X" hrá vedľa Olgy Čechovej a obstojí. Učí sa hovoriť, chodiť, sedieť ako chce film, ale snaží sa nestratiť úsmev, gesto a iskrenie očí, ako si žiada jej naturel. Ešte s kusom pygmalionského osudu zahrá Haasovi v peknej komédii "Život je pes" a potom dostane definitívu hodnosti filmovej herečky.
Hrala u Kantůrka "V tom domečku pod Emauzy" a nedopadla dobre. Nepochodila príliš ani vedla Buriana vo filme "Nezlobte dědečka" a po boku Baarovej vo filme "Komediantská princezna". Trvalo päť rokov, než vnímavosť tejto herečkyzvíťazila nad nevnímavosťou autorít. U Slavínského hrala vo veselohre "Podej štěstí ruku" po prvý krát omrzelú mladú dámu a obecenstvo videlo v jej tragike komiku...
Zdroj: Kinorevue, 15.3.1939
streda 29. apríla 2015
Časopis Kinorevue ročník 3, číslo 29, J. Šejbalová
Časopis Kinorevue ročník 3, číslo 29, na obálke Jiřina Šejbalová v českom filme "Rozvod paní Evy".
Jiřina Šejbalová (17. září 1905, Praha – 23. srpna 1981, tamtéž) byla česká operní pěvkyně, herečka a divadelní pedagožka.
Ve filmu působila více než 50 let od roku 1929 až do roku 1980, zahrála si celou řadu pozoruhodných rolí, z nichž patrně nejznámější byla hlavní role ve filmu Vlčí jáma nebo o mnoho let pozdější film Zlatá svatba.
Měla velmi charakteristický a nezaměnitelný hlas, jakož i osobitý herecký projev. Jednalo se o velmi výraznou hereckou osobnost. Působila rovněž v rozhlase, televizi a v dabingu.
Je to 33 let od smrti Jiřiny Šejbalové (†75): Vydělávala královské peníze! Kolegové ji nenáviděli.
Z obsahu čísla Kinorevue:
Kam do kina?
Dopisy čtenářú a čtenářúm
Události
Absolutní film
Nový film Gustava Machatého: Tanečnice
Zlatovlasá Sfinx - Zarah Leander
Hýření...
Náš portrét: Věra Ferbasová
Oscar Wilde filmovým autorem
Naše filmová reportáž: Nedútklivý P. Willm
Ze světa filmu
Z našich ateliérú
Nové knihy...
Časopisy Kinorevue v ponuke eshopu EuroTopShop
Jiřina Šejbalová (17. září 1905, Praha – 23. srpna 1981, tamtéž) byla česká operní pěvkyně, herečka a divadelní pedagožka.
Ve filmu působila více než 50 let od roku 1929 až do roku 1980, zahrála si celou řadu pozoruhodných rolí, z nichž patrně nejznámější byla hlavní role ve filmu Vlčí jáma nebo o mnoho let pozdější film Zlatá svatba.
Měla velmi charakteristický a nezaměnitelný hlas, jakož i osobitý herecký projev. Jednalo se o velmi výraznou hereckou osobnost. Působila rovněž v rozhlase, televizi a v dabingu.
Je to 33 let od smrti Jiřiny Šejbalové (†75): Vydělávala královské peníze! Kolegové ji nenáviděli.
Z obsahu čísla Kinorevue:
Kam do kina?
Dopisy čtenářú a čtenářúm
Události
Absolutní film
Nový film Gustava Machatého: Tanečnice
Zlatovlasá Sfinx - Zarah Leander
Hýření...
Náš portrét: Věra Ferbasová
Oscar Wilde filmovým autorem
Naše filmová reportáž: Nedútklivý P. Willm
Ze světa filmu
Z našich ateliérú
Nové knihy...
Časopisy Kinorevue v ponuke eshopu EuroTopShop
streda 22. apríla 2015
Časopis Kinorevue 1936-37 č. 36, Truda Grosslichtová
V českej veselohre Maca Friče "Advokátka Věra" hrá titulnú rolu Truda Grosllichtová - na obálke.
Časopisy KINO a KINOREVUE - eshop
Truda Grosslichtová (23. února 1912, Praha – 8. června 1995, Nieuw Vennep, Nizozemsko) byla česká herečka a zpěvačka, úspěšně hrající i ve Francii, Německu a dalších zemí. Ve třicátých letech však byla velmi populární a byla řazena k takovým hvězdám jako Lída Baarová, Adina Mandlová, Nataša Gollová, Věra Ferbasová nebo Jiřina Štěpničková a další.
Z obsahu:
10 let Voskovce a Wericha
Mezinárodní humor?
V Denhamu u Marleny Dietrichové
Semafor
Steffi Duna, Mexičanka z Modrého Dunaje
Nový typ milovníka: Krištof Veselý
Z naší produkce
Film v Itálii
Náš filmový portrét: Henry Fonda
Nové filmy
Zajímavosti
Co se děje ve filmu...
Lída Baarová ve filmu "Lidé na kře"
Chilli Style - Alternatívna móda -eshop
Časopisy KINO a KINOREVUE - eshop
Truda Grosslichtová (23. února 1912, Praha – 8. června 1995, Nieuw Vennep, Nizozemsko) byla česká herečka a zpěvačka, úspěšně hrající i ve Francii, Německu a dalších zemí. Ve třicátých letech však byla velmi populární a byla řazena k takovým hvězdám jako Lída Baarová, Adina Mandlová, Nataša Gollová, Věra Ferbasová nebo Jiřina Štěpničková a další.
Z obsahu:
10 let Voskovce a Wericha
Mezinárodní humor?
V Denhamu u Marleny Dietrichové
Semafor
Steffi Duna, Mexičanka z Modrého Dunaje
Nový typ milovníka: Krištof Veselý
Z naší produkce
Film v Itálii
Náš filmový portrét: Henry Fonda
Nové filmy
Zajímavosti
Co se děje ve filmu...
Lída Baarová ve filmu "Lidé na kře"
Chilli Style - Alternatívna móda -eshop
Časopis Kinorevue 1936-37 č. 35, Lil Dagoverová
Na obálke Lil Dagoverová v hlavnej úlohe vo filme "Kreutzerova sonáta" spracovanom podľa slávneho románu L.N.Tolstého.
Z obsahu čísla Kinorevue:
Kam do kina?
Dopisy čtenářú a čtenářúm
Události
Metody filmové práce
Úkoly herce na divadle a ve filmu
Naše reportáž: Návštěvou u Vladimíra Slavínského
Pod cizím sluncem
Lupe Velezová
Co chce "Děvče za výkladem"
Raoul a "Děvče za výkladem"
Hilde von Stolz
Z německé produkce
Nové filmy: Čarodějka ze Salemu, Klub sebevrahú, Jde o múj život
Zajímavosti
Literatura
Ze světa filmu
Časopisy KINO a KINOREVUE - eshop
Německá filmová a divadelní herečka Lil Dagover, vlastním jménem Martha Seubert, se narodila 30. září 1887 ve městě Madiun ve Východní Jávě v Indonésii. Byla dcerou lesního důstojníka Adolfa Karla Ludwiga Moritze Seuberta, a tak se vzdělávala všude možně ve Velké Británii, Francii nebo Švýcarsku. Když jí bylo 10 let, rodina se přestěhovala do Německa. Zde začala Lil navštěvovat školu v Tübingenu. Lil měla už od dětství velikou představivost, a tak si často vymýšlela pro sebe jména jako např.: Marie, Antonie, Victory, Linde nebo Lilitt.
Později v roce 1913, kdy se provdala za herce Fritze Dagovera, si změnila své jméno na Lil. A byl to právě manžel, kdo Lil seznámil se světem filmu. Už v roce 1913 dostala svou první roli ve filmu SCHLANGETANZ od Louise Helda. Následovaly obdobné malé role, než jí v roce 1919 oslovili hned dva špičkoví režiséři Fritz Lang a Robert Wiene. Natočila tak PAVOUCI I. - ZLATÉ JEZERO (1919) a KABINET DOKTORA CALIGARIHO (1920). V roce 1920 se také rozvedla se svým manželem. Z manželství s Fritzem Dagoverem měla dceru Evu (*1914-19??). Lilin herecký talent v němých filmech kritici často přirovnávali jako gentlewoman. V roce 1926 si vzala producenta Georga Witta. Později v éře zvukových filmů měla s herectvím značné problémy, ostatně jako většina herců němých filmů. Začala proto hrát v divadle Maxe Reinharda - Deutches Theater, a stala se z ní uznávaná divadelní herečka.
Dokonce i v době národního socializmu byla opěvována jako UFA-Star. V letech 1933 - 1944 hrála celkem v 23 filmech. Nacisté se jí dvořili a obdivovali její herecký talent. V roce 1937 byla jmenována Státní herečkou. O tři roky později jí byl udělen Vojenský kříž za pobavení vojáků v předních divadlech. I po druhé světové válce se objevovala v mnoha filmech a získala tak další ocenění. Například v roce 1954 získala Stříbrný Filmový pás pro nejlepší herečku ve vedlejší roli ve filmu KÖNIGLICHE HOHEIT (1953). V roce 1962 získala Zlatý Filmový pás za vynikající práci v němém filmu.
V roce 1961 si zahrála titulní roli ve filmu DIE SELTSAME GRÄFIN Josefa von Bákyho podle knižní předlohy Edgara Wallaceho. Snímků, kde zazářila je opravdu hodně. Za zmínku z jejích nesmrtelných filmů určitě stojí fantasy film UNAVENÁ SMRT (1921) režie Fritz Lang, TARTUFFE (scénář div. hra od Moliéra) režie Friedrich W. Murnau, drama ELISABETH VON ÖSTERREICH (1931), německá verze AFÉRA PLUKOVNÍKA REDLA (1931) režie Karel Anton, německá verze ŽENA, KTERÁ VÍ CO CHCE (1934), DAS MÄDCHEN IRENE (1936), DÍTĚ DVOU MATEK (1937), KDYŽ HVĚZDY SVÍTÍ (1938) po boku Anny Ondra;režie Hans H. Zerlett, BISMARCK (1940), komedie MUSIK IN SALZBURG (1944), KÖNIGLICHE HOHEIT (1953), KRONPRINZ RUDOLFS LETZE LIEBE (1956) režie Rudolf Jugert, PŘIZNÁNÍ HOCHŠTAPLERA FELIXE KRULLA (1957), HOTEL ROYAL (1969), KARL MAY (1974) režie Hans-Jürgen Syberberg anebo SOUDCE A JEHO KAT (1975), kde si zahrála i Jacqueline Bisset.
V roce 1979 Lil Dagover vydala svou autobiografii s názvem Ich war die Dame. Zemřela dne 23. ledna 1980 ve svém domě v Mnichově. Posmrtně po ní byla přejmenována Grünwaldova ulice na Lil-Dagover-Ring. V obci Berlin-Hellersdorf je po ní pojmenována alej Lil-Dagover-Gasse.
Chilli Style - Alternatívna móda -eshop
Z obsahu čísla Kinorevue:
Kam do kina?
Dopisy čtenářú a čtenářúm
Události
Metody filmové práce
Úkoly herce na divadle a ve filmu
Naše reportáž: Návštěvou u Vladimíra Slavínského
Pod cizím sluncem
Lupe Velezová
Co chce "Děvče za výkladem"
Raoul a "Děvče za výkladem"
Hilde von Stolz
Z německé produkce
Nové filmy: Čarodějka ze Salemu, Klub sebevrahú, Jde o múj život
Zajímavosti
Literatura
Ze světa filmu
Časopisy KINO a KINOREVUE - eshop
Německá filmová a divadelní herečka Lil Dagover, vlastním jménem Martha Seubert, se narodila 30. září 1887 ve městě Madiun ve Východní Jávě v Indonésii. Byla dcerou lesního důstojníka Adolfa Karla Ludwiga Moritze Seuberta, a tak se vzdělávala všude možně ve Velké Británii, Francii nebo Švýcarsku. Když jí bylo 10 let, rodina se přestěhovala do Německa. Zde začala Lil navštěvovat školu v Tübingenu. Lil měla už od dětství velikou představivost, a tak si často vymýšlela pro sebe jména jako např.: Marie, Antonie, Victory, Linde nebo Lilitt.
Později v roce 1913, kdy se provdala za herce Fritze Dagovera, si změnila své jméno na Lil. A byl to právě manžel, kdo Lil seznámil se světem filmu. Už v roce 1913 dostala svou první roli ve filmu SCHLANGETANZ od Louise Helda. Následovaly obdobné malé role, než jí v roce 1919 oslovili hned dva špičkoví režiséři Fritz Lang a Robert Wiene. Natočila tak PAVOUCI I. - ZLATÉ JEZERO (1919) a KABINET DOKTORA CALIGARIHO (1920). V roce 1920 se také rozvedla se svým manželem. Z manželství s Fritzem Dagoverem měla dceru Evu (*1914-19??). Lilin herecký talent v němých filmech kritici často přirovnávali jako gentlewoman. V roce 1926 si vzala producenta Georga Witta. Později v éře zvukových filmů měla s herectvím značné problémy, ostatně jako většina herců němých filmů. Začala proto hrát v divadle Maxe Reinharda - Deutches Theater, a stala se z ní uznávaná divadelní herečka.
Dokonce i v době národního socializmu byla opěvována jako UFA-Star. V letech 1933 - 1944 hrála celkem v 23 filmech. Nacisté se jí dvořili a obdivovali její herecký talent. V roce 1937 byla jmenována Státní herečkou. O tři roky později jí byl udělen Vojenský kříž za pobavení vojáků v předních divadlech. I po druhé světové válce se objevovala v mnoha filmech a získala tak další ocenění. Například v roce 1954 získala Stříbrný Filmový pás pro nejlepší herečku ve vedlejší roli ve filmu KÖNIGLICHE HOHEIT (1953). V roce 1962 získala Zlatý Filmový pás za vynikající práci v němém filmu.
V roce 1961 si zahrála titulní roli ve filmu DIE SELTSAME GRÄFIN Josefa von Bákyho podle knižní předlohy Edgara Wallaceho. Snímků, kde zazářila je opravdu hodně. Za zmínku z jejích nesmrtelných filmů určitě stojí fantasy film UNAVENÁ SMRT (1921) režie Fritz Lang, TARTUFFE (scénář div. hra od Moliéra) režie Friedrich W. Murnau, drama ELISABETH VON ÖSTERREICH (1931), německá verze AFÉRA PLUKOVNÍKA REDLA (1931) režie Karel Anton, německá verze ŽENA, KTERÁ VÍ CO CHCE (1934), DAS MÄDCHEN IRENE (1936), DÍTĚ DVOU MATEK (1937), KDYŽ HVĚZDY SVÍTÍ (1938) po boku Anny Ondra;režie Hans H. Zerlett, BISMARCK (1940), komedie MUSIK IN SALZBURG (1944), KÖNIGLICHE HOHEIT (1953), KRONPRINZ RUDOLFS LETZE LIEBE (1956) režie Rudolf Jugert, PŘIZNÁNÍ HOCHŠTAPLERA FELIXE KRULLA (1957), HOTEL ROYAL (1969), KARL MAY (1974) režie Hans-Jürgen Syberberg anebo SOUDCE A JEHO KAT (1975), kde si zahrála i Jacqueline Bisset.
V roce 1979 Lil Dagover vydala svou autobiografii s názvem Ich war die Dame. Zemřela dne 23. ledna 1980 ve svém domě v Mnichově. Posmrtně po ní byla přejmenována Grünwaldova ulice na Lil-Dagover-Ring. V obci Berlin-Hellersdorf je po ní pojmenována alej Lil-Dagover-Gasse.
Chilli Style - Alternatívna móda -eshop
Časopis Kinorevue 1936-37 č. 25, Marta Eggerthová
Na obálke Marta Eggertová vo filme "Zámek ve Flandrech".
Z obsahu čísla:
Kam do kina?
Co dělají?
Jde film kupředu?
Film a stát
Marx Brothers
Film na jaký se nezapomíná: Zelená pastviska
O úspěších a neúspěších francouzského filmu
Dúvod k úsměvúm
Hollywood slaví
Z nemecké kinematografie: Zázrak kultúrního filmu
Ze světa filmu
Muž se 100 obličeji
Zločinná tvář Hollywoodu
Nové filmy: Podej štěstí ruku
Z našich ateliérú...
Nové knihy
Zajímavosti
Herečka z obálky Mártha Eggerth nar. 17.4.1912 Budapešť, Rakousko-Uhersko, zem. 26.12.2013 (101 let) Rye, USA.
Časopis Kinorevue vydávala od roku 1934 Průmyslová tiskárna v Prahe. Šéfredaktorom bol až do roku 1942 Bedřich Rádl. V roku 1941 prevzalo vydávanie časopisu nemecké vydavateľstvo Karl Curtius. Následujúcího roku bol B. Rádl nahradený Quido Emilem Kujalem. V roku 1945 časopis zanikol a nahradil ho časopis KINO. V rokoch 1991-1997 vychádzal v Prahe časopis rovnakého mena.
Časopisy KINO a KINOREVUE - eshop
Chilli Style - Alternatívna móda -eshop
Z obsahu čísla:
Kam do kina?
Co dělají?
Jde film kupředu?
Film a stát
Marx Brothers
Film na jaký se nezapomíná: Zelená pastviska
O úspěších a neúspěších francouzského filmu
Dúvod k úsměvúm
Hollywood slaví
Z nemecké kinematografie: Zázrak kultúrního filmu
Ze světa filmu
Muž se 100 obličeji
Zločinná tvář Hollywoodu
Nové filmy: Podej štěstí ruku
Z našich ateliérú...
Nové knihy
Zajímavosti
Herečka z obálky Mártha Eggerth nar. 17.4.1912 Budapešť, Rakousko-Uhersko, zem. 26.12.2013 (101 let) Rye, USA.
Časopis Kinorevue vydávala od roku 1934 Průmyslová tiskárna v Prahe. Šéfredaktorom bol až do roku 1942 Bedřich Rádl. V roku 1941 prevzalo vydávanie časopisu nemecké vydavateľstvo Karl Curtius. Následujúcího roku bol B. Rádl nahradený Quido Emilem Kujalem. V roku 1945 časopis zanikol a nahradil ho časopis KINO. V rokoch 1991-1997 vychádzal v Prahe časopis rovnakého mena.
Časopisy KINO a KINOREVUE - eshop
Chilli Style - Alternatívna móda -eshop
Prihlásiť na odber:
Príspevky (Atom)